Hlavní stránka

Zajímavosti a dominanty obce a okolí

 

Kostel ¦ Zámek ¦ Meteorologický radar Skalky ¦ Mikroregion Boskovicko¦ Golf


Navštivte jedinečné westernové městečko v autentickém prostředí Divokého západu město Boskovice 10 km.od Žďárné

Chcete strávit váš volný čas tak, abyste na něj mohli příjemně a dlouho vzpomínat, aby vás povzbudil k dalším činnostem? Zamiřte do Boskovic!

Atmosféra Western parku Boskovice vás dokáže pohltit natolik, abyste si na chvíli mysleli, že jste pravý cowboy nebo nespoutaný indián. I přes případné vaše námitky, že chcete stále myslet na práci či problémy, vás budeme bez přestání bavit!

Komediální divadelní představení v přírodním amfiteátru s krásným vodopádem dodá indiánským a kovbojským příběhům to pravé kouzlo. Celodenní program nabízí spoustu zábavy nejen pro rodiny s dětmi, ale všechny, kdo mají chuť se bavit.



více na - http://www.westernove-mestecko.cz/


Chráněná krajinná oblast Moravský kras

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž čtyři jsou přístupné veřejnosti. Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou a Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi.


Moravský kras - informace pro turisty

Rezervace vstupenek do jeskyní Moravského krasu, prodej vstupenek do Punkevních jeskyní, jízdenek na vláček a lanovku na Macochu zajišťuje Ústřední informační služba Skalní mlýn. Z důvodu velkého zájmu návštěvníků zejména o Punkevní jeskyně doporučujeme objednat se předem. Kontakt: tel.: 516 413 575, 516 410 024, e-mail: info@caves.cz.

Chráněná oblast Moravský kras se rozprostírá na území 94 km². V letních měsících doporučujeme telefonickou rezervaci vstupenek do jeskyní. Nejexponovanější části Moravského krasu - Pustý a Suchý žleb - jsou uzavřeny pro veškerou automobilovou dopravu. Namísto ní zde návštěvníkům slouží ekologické dopravní prostředky.

Oblast Moravského krasu je doslova protkána sítí turistických značek. Na Skalní mlýn vede z Blanska zelená turistická značka, která začíná u vlakového nádraží. Ze Sloupu Sloupsko-šošůvských jeskyní vás sem přivede žlutá značka. U Horního můstku propasti Macocha se setkává již zmíněná žlutá značka ze Sloupu s červenou, která vede z Rudice.

V úseku od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním je v provozu ekologický vláček, od Punkevních jeskyní k hornímu můstku Macochy vede lanovka. Vláček i lanovka jezdí v návaznosti na vstupy do jeskyní, vstupné můžete zakoupit v informačním centru na Skalním mlýně. Ke Skalnímu mlýnu se můžete dostat i pravidelnou autobusovou linkou. 

Ubytování v hotelech a penzionech v okolí Moravského krasu


Golf na Drahanské vrchovině
Na jižní Moravě, v oblasti Boskovicka a Brna a v srdci přírodního parku Řehořkovo Kořenecko, nedaleko Paprče, jednoho z nejvyšších bodů Drahanské vrchoviny, je vybudováno golfové hřiště vycházející z projektu Ing. Libora Jiráska, Golfer spol. s r. o. a Ak. soch. Miloslava Buřivala. Leží na okraji intravilánu obce Kořenec, 6 km od obce Žďárná ,10 km od Boskovic, , krajské město Brno je vzdáleno necelou hodinu jízdy (47km), Prostějov asi 25 minut a o něco déle Olomouc.


Golfové hřiště „na Kořenci“ je znamenitou součástí čisté přírody vynikající vhodnou členitostí terénu. Je to místo poskytující nebývalý rozhled na malebnou scenérii Českomoravské vysočiny s čistým ovzduším v panensky nedotčené přírodě bez průmyslové zátěže.
Klub Sokrates Golf & Country Club byl založen v lednu 1998 a od dubna 1999 je registrovaný v České golfové federaci a v European Golf Association. V současnosti je hotové a znormované 18jamkové hřiště, cvičná louka, putting a chipping green, cvičné bankry a stylová klubovna.
Mistrovské 18jamkové hřiště o celkové rozloze cca 60 ha je citlivě zasazeno do pastevních luk a remízků Drahanské vrchoviny. Jako každý golfový klub a hřiště je i naše o přírodě, na rozdíl od některých jiných bez rušivých civilizačních faktorů. Poloha, klimatické podmínky a terénní členitost vyžadují širokou škálu golfových úderů při zcela běžné fyzické zdatnosti hráčů. Návštěvníky láká výjimečná poloha nedotčené přírody s panoramatickými výhledy do krajiny, oáza klidu s mimořádně čistým ovzduším, povědomí o Blanensku jako turistické přírodní zóně s hustou sítí cyklostezek, pěších turistických tras, Moravského krasu, historických a kulturních památek v blízkém okolí a v neposlední řadě i přátelská atmosféra, se kterou se setká bez rozdílu začínající hráč, člen klubu, či náhodný host hledající relaxaci.

BĚŽECKÉ TRASY pro vyznavače bílé stopy

V souvislosti se vznikem udržovaných lyžařských tras na území Drahanské vrchoviny vzniká nový informační portál který bude nabízet aktuální informace o sněhových podmínkách a stavu běžeckých tratí. Pro vyznavače bílé stopy jsou připraveny dobře upravené trasy v krásném prostředí Drahanské vrchoviny.

BENEŠOVSKÝ OKRUH - 10,5 km (mapka zde)
(po modré z Kořence na Pavlov, Skalky, Benešov a zpět na Kořenec).

OKRUH SUCHÝ - 11,6 km (mapka zde)

(po žluté okolo obce Suchý).

PROTIVANOVSKÝ OKRUH - 11,5 km (mapka zde)

(po červené z Protivanova směr Skalky, okruhy BENEŠOVSKÝ/SUCHÝ a zpět).

KOŘENECKÝ-GOLFOVÝ OKRUH - 8,0 km (mapka zde)

(po zelené z Kořence na Pavlov, Horní Štěpánov a přes Zatloukalův vrch/Fabiňák zpět).


Uvedené okruhy jsou označeny turistickou značkou v oranžovém poli.


Rekreační středisko Suchý 1 km.od obce Žďárná

Suchý je známé především jako rekreační středisko, jehož doménou je rybník o rozloze cca 6 ha. Díky této skutečnosti a možnostem ubytování v rekreačních zařízeních, patří Suchý k hojně navštěvovaným a vyhledávaným rekreačním střediskům. V rekreační oblasti se nachází přes 300 soukromých chat a 2 penziony, z nichž většina je využívána celoročně. Obec provozuje vlastní stanové tábořiště u pláže rybníka a chatovou osadu. Překrásné okolí přímo láká ke sportovním aktivitám.



Mikroregion Boskovicko

předseda: Ing.Jaroslav Dohnálek, starosta města Boskovice
www.regionboskovicko.cz

Mikroregion Boskovicko zaujímá východní část regionu Boskovicka, sousedí s prostějovským okresem. Boskovice jsou přístupné z Brna a od Svitav po silnici č. 43, tu u Boskovic kříží západovýchodní tah z Prostějova do Žďáru nad Sázavou – silnice č. 19 a 150.

Centrem mikroregionu je město Boskovice, město sedmizubého hřebene, deváté největší město jižní Moravy; prastaré správní středisko, město škol, výrobních podniků a kulturních tradic.

Obce mikroregionu leží v podhůří, ale i na kopcích Drahanské vrchoviny, některé dokonce v Boskovické brázdě. Výšková rozmanitost je proto velmi zajímavá – od 300 metrů n.m. na toku řeky Svitavy až po nejvyšší vrcholy Drahanské vrchoviny přesahující 700 m.n.m.

Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná a město Boskovice. Celková rozloha mikroregionu je 130 km2; žije zde přes 17 tisíc obyvatel.


Kostel a fara ve Žďárné

Kostel a fara byly ve Žďárné již ve středověku. O vzhledu tohoto starého  kostela není z písemných zpráv nic známo. Zachoval se však jeho půdorys,  nakreslený v polovině 18. století a označený rukou brněnského architekta  Františka Antonína Grimma. Existence starého kostela ve Žďárné potvrzují některé písemné zprávy . Je to  v první řadě zmíněná zpráva o žďárenském faráři Martinovi z roku 1418, dále pak  zpráva z roku 1569, kdy při prodeji boskovického panství Jarošovi z Zástřizl ,  je uvedena ves Žďárná s kostelním podacím.Zpráva o žďárenském kostele má i Wolny  v Kirchliche topografie von Máhren.Roku 1672 měl kostel jeden oltář a potřebné  kostelní náčiní k bohoslužbám si nosili kněží z Boskovic. Bohoslužby ve  žďárenském kostele byly konány jen na svátek Bartoloměje. Potvrzení toho, že  kostel ve Žďárné byl zasvěcen Bartoloměji , čteme v boskovické matrice zemřelých Dne 22. ledna 1692 umřel Martin Pastejř žebrák v dědině Ludíkově, starý byl  50 let, pochován u svatého Bartoloměje ve Žďárnej." Existenci kostela ve Žďádné  na počátku 18 století; potvrzuje i Mullerova mapa z roku 1716 na níž je  obec Žďárná zakreslena jako ves s kostele.  Kaplanka stála tam , kde dnes stojí farní budova . Kolem kostela býval  hřbitov. Na tomto hřbitově se pochovávalo do roku 1759 , pak jen příležitostně  asi do roku 1775, kdy byl tento hřbitov zrušen úplně. Nový hřbitov byl zřízen  roku 1759 na pravé straně vesty vedoucí ke mlýnu. Kostel v nynější podobě byl vystavěn v letech 1759-1760 nákladem Leopolda hrabětem z Diettrichsteinu. Lokalie byla zřízena již dříve , roku 1748 a od té  doby jsou ve Žďárné vedeny matriky.
 

Zámek

Dominantou vsi Žďárné kromě kostela je i takzvaný zámek. Vznikl současně s výstavbou kostela, pravděpodobně v letech 1758 - 1759. O jeho výstavbě nejsou  žádné zprávy a prameny z doby jeho existence v archivu boskovického velkostatku  jsou velmi chudé. První nepřímá zpráva o něm je ve žďárenské matrice v roce 1758, kdy je v ní  poprvé uveden Antonín Kuhn prefectus venatorum ve Žďárné. V zámku byl totiž  po jeho vzniku umístěn lesní úřad boskovického panství. Z matrik se dovídáme, že v zámku sídlili lesmistři (Waldbereiter) s
personálem. V roce 1839 při velkém požáru vesnice vyhořel i zámek a po jeho  opravě byl snížen o jedno poschodí . Byl i nadále sídlem lesního úřadu boskovického velkostatku.
V současné době je budova neobydlena a ve značně špatném technickém stavu. V roce 2002 byla celkově opravena střecha.

Meteorologická radiolokační stanice Skalky

Stanice se nachází mezi Žďárnou a Benešovem na kótě zvané Skalky. Pokud máte rádi turistiku či cykloturistiku, může se jednat o skvělý tip na výlet.

Od roku 1971 byla na území České republiky v provozu zatím jediná civilní meteorologická radarová stanice v Praze-Libuši. Současný radar MRL-5, sovětské výroby, původně analogový, byl digitalizován v r. 1992 – 3. Pozorování tohoto radaru pokrývá většinu území Čech. Doplnění pokrytí území Moravy si vyžádalo stavbu druhé radiolokační stanice, vzdálené od Libuše cca. 175 km směrem na VJV.Oblast nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny – kóta Skalky (725m) na rozmezí okresů Blansko a Prostějov – byla vybrána pro umístění meteorologického radaru již koncem 60. let. Vhodnost radiohorizontu tohoto stanoviště potvrdil i pozdější výpočet z digitálního modelu reliéfu, poněvadž radiolokátor pro svou činnost vyžaduje volný horizont. Původní záměry, které předpokládaly ruční měření s 16-ti člennou obsluhou stanice, nebyly až do 90. let z finančních důvodů realizovány. S využitím moderní technologie byl v roce 1993 nově koncipován stavební záměr na bezobslužnou automatickou radarovou stanici s dálkovým řízením. V květnu roku 1993 bylo definitivně určeno místo pro stavbu stanice v nadmořské výšce 730 m u lesní silnice na plochém vrcholu cca. 100 m od kóty Skalky.  Studie k projektu objektu stanice byly zahájeny v červenci téhož roku a to firmou Stavospol s.r.o. Brno. Stavební projekt stanice byl realizován firmou Kovoprojekta Brno, a.s. od února do července r. 1994. Rozhodnutí o dodavateli radiolokátoru padlo až na konci května 1994, těsně před zahájením výstavby věže. Projekce proto probíhala tak, aby umožnila instalaci radaru bez ohledu na použitý typ a výrobce. Stavbu provedla firma Agrostav Jevíčko, stavební práce byly zahájeny v červnu roku 1994. V jarních měsících roku 1995 probíhaly dokončovací práce. Věž byla na konci června 1995 připravena k montáži radiolokátoru, která probíhala do začátku srpna 1995. Po zkušebním provozu a předávce technologie radaru v prosinci 1995 byl dne 11.4.1996 zahájen operativní provoz. Od zahájení prací na projektové studii, k dokončení instalace radiolokátoru uběhly pouhé dva roky, celá realizace pak trvala necelé tři roky. Co se týče celé stavby radiolokátoru, jedná se o speciální věž s podestou ve výšce + 35 m nad okolním terénem. Ze stavebně technického hlediska je věž řešena jako železobetonový tubus kruhového průřezu, budovaný metodou tažného bednění. Do ocelové konstrukce na vrcholové podestě jsou osazeny kotevní šrouby pro anténní systém a ochrannou kopuli. Pod vrcholem věže na úrovni + 31 m je prstencový prostor, tvořený ocelovou konstrukcí opláštěnou sendvičovými panely, pro umístění rozhodující technologie části radiolokátoru. V přízemních prostorách jsou místnosti pro dílnu a příruční sklad, rozvod elektrické energie a zdroj náhradního napájení (UPS), ve spojení s automatickým diselgenerátorem řízeným mikroprocesorem, který má zásadní vliv na spolehlivost funkce stanice, neboť poruchy elektrické sítě často nastávají za bouřkových situací, kdy je ovšem význam radiolokačních měření nejvyšší. I krátkodobá přerušení síťového napájení by si vyžádala restart radiolokátoru, jenž vede vždy ke ztrátě části měření a zvyšuje pravděpodobnost poruch. Zdroj nepřetržitého napájení je propojen telefonní linkou přes modem a lze jej počítačem dálkově ovládat a diagnostikovat. Je též k dispozici nezbytné sociální zázemí pro servisní práce a místnost pro umístění počítače. Celá stanice je elektronicky jištěna proti vniku nepovolaných osob a zabezpečena protipožární signalizací, jejíž signály jsou předávány na patřičná místa. Na podzim roku 1993 byly vyžádány nabídky od celkem šesti světových výrobců na automatizovaný digitální meteorologický radiolokátor v pásmu C (5,6 cm), se šířkou anténního svazku maximálně 1 stupeň a výstupním výkonem min. 200 kW, vhodný pro bezobslužný provoz. Na jaře roku 1994 proběhlo výběrové řízení, v němž mezi nejvážnější kandidáty patřily dopplerovské radary DWSR-93C od firmy Enterprise Electonic Corporation, USA a Meteor 360 AC německé firmy Gematronik. Po konečném rozhodnutí byl v červnu 1994 uzavřen kontrakt s firmou Gematronik na technologii v celkové hodnotě cca. 29 mil. Kč. Uvedením do provozu radiolokační stanice Skalky došlo k doplnění civilní meteorologické radiolokační sítě v ČR na dva radary, jejichž měření nyní pokrývají většinu území ČR. Nový radiolokátor byl integrován do operativního systému ČHMÚ. V současné době mají uživatelé k dispozici aktuální sloučenou informaci ze dvou radarů ČHMÚ v intervalu 10 minut. Pro případné zájemce o radarové měření uvádím adresu na internetovou stránku s aktuálními radarovými daty: http://www.chmi.cz/meteo/rad/, což vřele doporučuji. Zpracoval Jiří Vaněrek, Benešov.